Neděle
Je tma a Martin vaří čaj a snídani. Zachumlaná v dekách od červenýho kříže ho následuju do „jídelny“. Chvíli mi trvá než se opravdu probudím. Pomalu balíme a domlouváme strategii výpravy.
Zase sbaleni hážeme krosny na záda a vyrážíme s čelovkami lesem dál. Je zhruba 5 ráno a po pár kilometrech už začíná svítat. Na vrcholu Pico de Ovejas pozorujeme východ slunce. Cesta se potom svažuje z kopce a o kus dál si pak na křižovatce mezi Santa Cruz a Los Llanos vaříme česnečku. V mapě je tohle místo značeno jako horská chata, ale chata tady není, jen kohoutek s pitnou vodou.
El Paso ubytování
Dolů do El Paso je to z kopce 7,5 kilometrů ale jde se rychle. Za chvíli jsme zase v lesích. Tady už potkáváme několik výletníků s malými baťůžky a taky běžce. Dole u kostela se převlíkáme do triček a pohorky vyměňujeme za sandále.
Mezi kostelem (Ermita de la Virgen del Pino) a městem El Paso vede silnice mezi políčky a malými domky. Stáčíme se doleva s pak pokračujeme po turistické cestě s označením PR LP 14.
V centru El Paso dostáváme nejluxusnější jídlo na světě – tapas a k tomu láhev bílého vína.
Ve tři odpoledne se pak ubytováváme v Casa Basilisa – žlutém domečku s teráskou. Je to nepopsatelný, po tolika dnech mít teplou sprchu, vyprat si prádlo a jako lidi pak zase vylézt ven. Chceme se utábořit s vínem na pláži, ale než tam dojdeme krz hektary banánových plantáží, je už večer. Pláž tedy zavrhneme a na osmou se vracíme zpátky do našeho domečku.
Rekapitulace: 14,1km vzdálenost do El Paso (mapa zde), 13,2km vzdálenost z El Paso do Tazacorte a zpět (mapa zde)
