Zase po roce mě čeká rodinný výlet s mámou. Tentokrát oproti loňsku jedeme sami. Vybíráme destinaci, kde by mohlo být ještě začátkem listopadu pěkně, možná i na koupání. Zvažujeme místa jako Portugalsko, Španělsko, Řecko, ale jelikož plánujeme hodně narychlo, tak nenacházíme žádné levné lety. Nakonec vyhraje historické přístavní město Bari v Apulii. Z něj máme v plánu pokračovat na Gargano, „ostruhu italské boty“.
| Dopravní prostředek | letadlo, auto |
| Počet nocí | 4 |
| Cena na osobu | 9000 Kč (z toho 2500 Kč letenka) |
| Trasa | Z Bari na Gargano: https://mapy.cz/s/mutuzegano |
Bari
Na Bari přilétáme ve středu večer a rovnou na letišti si půjčujeme auto od Enterprise (v Itálii na Bari ho zastupuje Locauto). Průběh je asi ve stylu „je mi všechno jedno“, dostaneme klíče, auto si máme sami najít a nafotit případná poškození. No dobře.
O chvíli později nás malá Lancia Ypsilon veze do ubytování B&B La Rosa Blu. Apartmán s vlastní koupelnou a balkonem za 65€ na noc se nachází asi 4km od letiště. Moc milí personál nám předá pokoj a další den obsluhuje u snídaně. Můžu doporučit.
Ráno se přesouváme přímo do centra Bari. Auto necháváme na placeném parkovišti u přístavu.
Na hlavní centrum Bari nám stačí rychlochůzí hodina. Malými kouzelnými uličkami se dostaneme k Basilica san Nicola, Cattedrale di San Sabino a Castello Normanno-Svevo. V uličkách je ráno jen pár lidí a všude voní čerstvě vyprané prádlo, které se nám houpe nad hlavou.
Polignano a Mare
Z Bari odjíždíme ještě dopoledne směrem na jih. Asi po 36 kilometrech přijedeme do Polignano a Mare. Jde o městečko na útesech. V útesech se nachází několik jeskyní, takže část městečka je v podstatě tak nějak podemletá. Severně od centra najdeme po chvilce z fotek známou pláž Lama Monachile. V sezóně je natřískaná lehátky a slunečníky, teď tady nikým nerušeni můžeme házet do vody žabky nebo svačit.
Alberobello
Další zastávkou je město Alberobello známé svými trulli domečky. Jde o stavby s kuželovitou střechou, které byly vystavěny bez malty, aby splnily podmínku provizorní stavby. Takové domky by v případě inspekce v 16. století nepodléhaly dani. V některých se dosud bydlí. Nejmenší domeček objevujeme v uličce se suvenýry, stojíme v místnůstce asi 2×2 metry a dozvídáme se, že tady celkem žilo 7 osob, 4 dole a 3 v podkroví.
Manfredonia
Odpoledne se vydáváme do národního parku Gargano. Cesta podél moře je zdlouhavá, míjíme solná jezera, kde je povolená rychlost 30-50 km/h. Většina místních na to samozřejmě kašle, ale já nechci riskovat pokutu, tak se táhneme pomalu a pozorujeme západ slunce.
Policajtů je všude dost. A například oproti italské Neapoli je tady úplný klid. Navíc nás těší, že většina místních jsou Italové, ne směs různých národů.
Ubytování na tři noci jsme si zvolili v B&B Acqua di Sale. Útulný pokojík opět s vlastní koupelnou, balkonem a snídaněmi na krásné terase na střeše domu. Pro obě nás celý pobyt vyjde na 159€. Poloha apartmánu je skvělá, blízko hlavní promenády i moře. Parkování je vždy volné v ulici pod domem.
Vieste
V pátek nás slunce vyhání na objížďku kolem pláží Gargana. Serpentinami nad útesy míříme do Vieste. Cestou určitě zastavte na vyhlídce u Torre San Felice, uvidíte kamenný oblouk v moři. Dá se zastavit na několika dalších pěkných místech i plážích, například pláž Portonuovo.
Hned při příjezdu do města nás vítá obří bílá skalní věž vystupující z vln – Pizzomunno. Legenda vypráví o rybáři, kterého mořské sirény z nešťastné lásky proměnily právě do tohoto kamene.
Městečko samo o sobě má taky svoje kouzlo. Na jeho úpatí se tyčí hrad, který však patří vojsku a je zavřený. Uličky opět voní vypraným prádlem a přes spodní balkonky můžete spatřit reálný italský život.
Peschici
Na přejezd do Peschici vybíráme silnici vzdálenější od moře (cesta Garganica SS89) a je to úžasný nápad.
Cesta se vine nad údolími plnými políček s olivovníky a vinné révy. Při příjezdu do města dáváme na kruhovém objezdu přednost stádu chlupatých koz a pasteveckému psu, který vedle nich běží hrdě a vážně.
Peschici mě uchvátí ze všech městeček asi nejvíc, má největší převýšení nad mořem, stovky schodů a kolem hradu a kostela San Michele není ani noha. Strmou cestičkou mezi bílomodrými domky a kvetoucími liliemi scházíme k dlouhé písečné pláži. Na pláži nejde odolat pokušení a přesto že voda má tak 18°C, koupeme se.
Foresta Umbra
Zpátky se vracíme v příjemném čase ještě za světla. Volíme trasu po dálnici k Lago di Varano a od Cagnano Varano středem poloostrova přes San Giovanni Rotondo až do Manfredonie.
Foresta Umbra je les táhnoucí se středem Gargana a místy připomíná opravdový prales. Ne nadarmo se název překládá jako Les stínů. Rozděluje se na několik částí a tak na něj narazíte prakticky kterýmkoliv průjezdem vnitrozemím.
Večer se hostíme pizzou a vínem a před námi je předposlední den.
Monte Sant’Angelo
Je sobota, od rána lehce pod mrakem. Jdu si zaběhat kolem přístavu k majáku a zpátky.
Dnes plánujeme odpočinkový den. Významné poutní město Monte Sant’Angelo je k tomu jako stvořené. Leží na kopci nad městem Manfredonia. Pyšní se zříceninou stejnojmenného hradu a svatyní archanděla Michaela. Na tyhle náboženské legendy moc nejsem a tak se mi líbí hlavně panoramatická cesta, která nás sem dovedla ale ještě víc starší a užší silnička do Mattinaty. Pokud tady budete autem a netrpíte závratěmi, doporučuji si dolů k moři sjet právě tudy. Uvidíte terasovitá políčka a možná jako nám i vám, se poštěstí jet chvíli vedle stáda koz a smečky bílých pasteveckých psů. V Mattinatě se pak procházíme po oblázkové pláži dokud nedostaneme hlad.
Wellness Regiohotel Manfredi
Od odpoledne nám pak prší a tak po procházce a obědě volíme wellness v hotelu Manfredi. Na to, jak se tváří luxusně, má od pravého wellness opravdu daleko. Proto vzhledem k tomu, co můžete zažít v porovnání za polovinu ceny v Čechách, tohle nedoporučuji.
Stísněné prostory v suterénu hotelu nabízí 2 relaxační zóny, malý bazén, saunu a páru. Chybí mi tady klasická vířivka a delší bazén na plavání. Nicméně i přesto si alespoň trochu odpočineme. Máte jiný tip na wellness na Garganu?
Trani
Poslední den nám zbývá ještě nějaký čas na malý výlet. Rozhodneme se proto podívat kolem pláží v Trani. Sluníčko svítí, je 10.listopadu a teplota na teploměru se houpe okolo 20°C. Několik lidí se dokonce koupe.
Nejen v Trani ale i v ostatních zmíněných městech se obrňte při řízení notnou dávkou trpělivosti. Na některých křižovatkách chybí jakýkoliv řád, lidi parkují a vyjíždějí jak se jim chce. Upřímně se divím, že do nás ještě nikdo nenaboural.
Letiště Bari
Na letiště přijíždíme včas, abychom vrátili auto. Pak se přesuneme asi 400 metrů do haly. Míst na sezení je tady málo, čekáme v přízemí a k odletu se pak přemisťujeme do prvního patra. Tak ahoj, Itálie.
Doporučení:
- realizujte podobný výlet jen pokud jste dobrý řidič a domluvíte se alespoň anglicky
- v sezóně budou navštívená místa pravděpodobně působit úplně jinak a ceny se budou lišit
- pro využití koupání doporučuji pro návštěvu nejpozději začátek října
- pozor na podniky, kde nejsou ceny uváděny na lístku, z tohoto důvodu se nám povedlo zaplatit třeba 4€ za malou zmrzlinu
- pro návštěvu Apulie stačí bohatě 4 dny
- vzhledem k zázemí a písečným plážím doporučuji podobný výlet i pro dovolenou s dětmi nebo pro výlet s rodiči
- Enterprise vrátilo složený depozit hned druhý den na můj účet v plné výši, celé bylo rezervované přes Rentalcars s komplexním pojištěním a nic navíc jsem neplatila (za mě dobrý tip na půjčovnu)