Kdo se chystá oběhnout Řím za jeden den a navštívit taky Pompeje, Vesuv, Neapol, Ischii a Capri, určitě ocení rady, jak to stihnout v klidu i bez průvodce. Článek může být inspirací pro jednotlivce i skupiny cestující bez cestovky.
Už samotný Řím by vydal na několik článků, ale věřím, že není nutné ke každé památce připisovat její historii. Na internetu je informací spoustu. Tady se ponoříme spíš do praktických rad.
| Dopravní prostředek | letadlo, autobus, loď |
| Počet nocí | 5 |
| Cena na osobu | 12000 Kč |
Čtvrtek
Za 1600 Kč získáváme výhodný letenky do Říma a z Neapole zpět. Na to, že už pomalu začíná hlavní turistická sezóna je to fakt dobrá cena. Bohužel hned na úvod máme zádrhel s Ryanairem, kdy nám doma nejde udělat online check-in a na letišti nám za vystavení letenek naúčtují poplatek 1640 Kč za osobu. Prý si to máme zkusit na ryanairu reklamovat. Naše chyba, že jsme problém neřešili včas a tak myslím, že nám aerolinky nic nevrátí, ale necháme se překvapit.
Navíc má letadlo hodinu a půl zpoždění, tudíž tahle společnost i po minulé návštěvě Malty sbírá další mínusové body.
Do Říma Ciampino přílétáme večer po 18h a autobusem 520 se pak dostáváme za 1,50eur k nádraží Termini. Tady máme přes booking rezervované ubytko. Dveře od „hotelu“ se lehce loupou stejně jako zeď a okenice. Po zazvonění přibíhá chlapík s naší rezervací, omlouvá se za neznámé problémy a vede nás o dvě ulice jinam do jiného hotelu. Nakonec dostáváme malý pokojík pro tři s koupelnou a za závěsem se společnou kuchyní pro další 2 byty. Ale co, vždyť jsme v Itálii.
Pátek
Brácha ráno vstává první a jde pro mapu města na nádraží a pro snídani. Trasu vybíráme podle několika článků z internetu a z průvodce.
Řím
Výlet po Římě začíná u Kolosea, kde už ráno v 9 stojí hodinová fronta na lístek. Prázdné jsou kasy pro lidi, kteří mají rezervaci.
Koloseum
Popravdě jsem Koloseum čekala větší, alespoň ve filmu Gladiator tak působí. Dá se obejít dokola ve dvou patrech, ale spíš jen popocházíme s davem lidí.
Forum Romanum
Pár set metrů nad Koloseem se rozprostírá Forum Romanum. Platí sem stejná vstupenka jako do Kolosea, která stála 12eur.
Toto obdélníkové náměstí, kde kdysi stávalo centrum města a centrum veškerého dění, je teď už jen jakýmsi parkem mezi sloupy a ruinami, kde se vám nad hlavou snáší racci. Určitě je tady ale větší klid než ve vedlejším Koloseu a člověk se trochu může nadechnout atmosféry.
Piazza Venezia
Krátkou zastávkou na cestě je i náměstí Piazza Venezia a pak už se dostáváme uličkami k Fontana di Trevi. Nad fontánou v kopci mají tu nejlepší zmrzlinu, co jsem kdy jedla.
Fontana di Trevi
Vybudována byla v místě, kde stával viadukt zásobující tehdy vodou celý Řím. Nyní je rájem pro turisty a lapačem na eura. Loni z ní vylovily v přepočtu skoro 40 milionů korun, které do ní návštěvníci naházely spolu se svým přáním.
Pantheon
Od fontány je to jen 700 metrů k Pantheonu. Jedná se o kruhový chrám na krásném italském náměstíčku. Vstupné do Pantheonu se neplatí.
Piazza Navona, Fontána čtyř řek
Další zastávkou je náměstí Piazza Navona se známou Berniniho Fontánou čtyř řek. Není zvláštní, že vzápětí po svém dokončení, kdy ji papež daroval Římu, se začal ozývat lid a poukazovat na plýtvání penězi. No a nikdo se z toho neponaučil, fontány i kašny se staví dodnes i když peníze jsou potřebné jinde.
Andělský hrad
Když přejdeme řeku Tevere dostáváme se mezi pouličními umělci k Andělskému hradu. Dovnitř jsme nešli, údajně to za to vstupné nestojí. Místo toho chvíli posloucháme brnkání kytar a pak se přemisťujeme k Vatikánu.
Vatikán
Nechce se nám přidávat do dlouhé fronty na Basilicu a tak se přesouváme podél hradeb k vatikánskému muzeu. Pozor na postávající chlapíky před vchodem, kteří nabízí dvojnásobně drahé vstupné. Nám nezbývá než zaplatit oficiálních 17euro, navlíct se do delších kalhot a můžeme jít dál. Jestli to za návštěvu stojí nebo ne, si každý musí zjistit sám. Brácha byl z focení muzeí a prohlídky Sixtínské kaple nadšený, já už měla po krk turistů a viděla jsem se radši někde v přírodě.
Knights of Malta Keyhole
Na večer ještě navštěvujeme jednu římskou zajímavost. Podívat se na Basilicu klíčovou dírkou.
Dostáváme se sem od Vatikánu autobusem č.23 a pak pěšky přes Piazza dei Cavalieri di Malta.
Zpátky k hotelu pak busem 75 a prochozený den ukončujeme v jedné z italských restaurací.
Sobota
Další den se z Říma vytrácíme už ráno. Metrem se přesuneme na autobusové nádraží Tiburtina, kde nám staví Flixbus. Jízdenky jde koupit až do Pompejí.
Pompeje
Setkáváme se s další mafií, která tahá z turistů peníze za nesmysly. 3 eura za odvoz tři ulice před Pompeje? Nepravdivé informace o tom, že bez jejich průvodce se dovnitř nedostaneme a podobně. Pro mě hrůza, že jim tohle někdo nezakáže. Všechno vypadá oficiálně, vybíhají na nás ze všech rohů z kanceláří s nápisem tourist info a zaplatit chtějí i za mapu, kterou nakonec dostáváme přímo v Pompejích zcela zdarma.
Pompeje na mě dýchají svým příběhem. Obyvatele tady zavalila láva z Vesuvu v roce 79 a některá těla, která se našla, jsou vystavena ve vitrínách s jejich zděšenými výrazy ve tváři.
Všechno bylo postupně objeveno až o 16 století později. Procházíme amfiteátrem, divadlem, ulicemi kde skutečně žili lidé, kde vychovávali děti a vzdávali úctu bohům.
Vesuv
Po zhruba třech hodinách místo opouštíme a za 20euro na osobu se necháváme mikrobusem společnosti Vesuvio vyvézt na jednu z nejnavštěvovanějších sopek světa. Levněji to bohužel nejde a šlapat 11km po silnici nahoru je nesmysl. Před cílem vás ale do parku pustí za dalších 10euro což je dobrý vědět předem.
Konečný výšlap zabere asi půl hodiny času a jelikož se nad Vesuvem celý den proháněly mraky, ani teď to není jinak. Vidíme do kráteru a postupně mlha houstne natolik že chvílemi ztrácíme přehled nad tím, co se děje o padesát metrů dál.
Neapol
Vlakem z Pompejí pak přijíždíme na hlavní nádraží v Neapoli. Je důležitý se fakt na tuhle návštěvu obrnit. A myslím, že kdo tady nebyl dosud tak už to lepší nebude.
Město, které mělo svou historii a tradice si otevřelo bránu pro mnoho lidí, které nic z toho nezajímá. Ve čtvrtích mezi odpadky a v zašedlých vchodech žijí ghetta bez budoucnosti. A nejsou to jen černoši, na které jsou Italové zvyklí z historie ale i Arabové. Převážně skupinky mladých mužů toulající se tady ulicemi. Rozhodně se při návštěvě držte turisticky navštěvovaných míst, autobusové nádraží, metro i přístav jsou bez problému. Navíc všude na rušnějších místech momentálně stojí policie a vojáci.
My naštěstí poznáváme Eriku, která nám dá pár rad a ubytuje nás v Pomodoro B&B, který jsme si rezervovali přes booking. Večer při cestě na večeři se ale tomu místnímu režimu nevyhneme. Myslím, že tady jsem dnes naposledy.
Neděle
Po nachozených 45 kilometrech v posledních dvou dnech hledáme dnes trochu klidu. Cílem je termální park Negombo na Ischii.
Ischia
Z Neapole ráno nasedáme na loď od společnosti Alilauro, která jede rychleji než velké trajekty. Ty jezdí z přístavu o několik set metrů dál, ale jsou o dost levnější.
Jedeme rovnou do přístavu Forio, protože park Negombo je na druhé straně od hlavního Porto di Ischia. Forio má pár pláží, ale nepřipadají mi moc pěkné. Uličkami se asi za 2 hodiny dostáváme k termálům. Příště by bylo lepší vzít si taxi, cesta je dlouhá a nic na ni k vidění není.
Negombo je krásný park s bazény vystavěnými kaskádovitě nad zálivem. Na samém konci je pěkná písečná pláž s lehátky. Užíváme si turecké lázně, jeskyně a bazény s tryskami.
Odpoledne se z Lacco Ameno přesouváme autobusem do Porto d’Ischia, kde večeříme a posledním trajektem ve 20:15 od společnosti Caremar se vracíme do Neapole.
Pondělí
Na poslední den dovolené se těším nejvíc. Čeká nás návštěva Capri a jeskyně Grotta Azzura.
Capri
Hned při výstupu z trajektu se na nás vrhají pracovníci z výletních kanceláří a nabízí lístky na jejich loď. My si kupujeme o kousek dál za 18euro okruh kolem celého ostrova. Doporučuju vybrat si menší loďku, je to o moc větší zábava. Na té naší jedeme asi s 15 dalšími lidmi.
Skály z druhé strany ostrova jsou nádherně členité a z jejich vrcholků se snáší k hladině racci. Sem tam vykoukne nějaká jeskyně. Loď pak míjí Arco Naturale a podjede skalní oblouk Faraglioni.
Největší senzací je Grotta Azzura. Velká modře osvětlená jeskyně, do které vás převezou na veslici skrz metr vysokou průrvu. Je tady ale fronta tak na hodinu a půl, vstup do jeskyně je 14euro a návštěva trvá asi 10 minut. Takže hromadně rozhodujeme že dovnitř nemusíme a vracíme se koupat na pláž do Marina Grande.
Odpoledne se ještě vyvážíme lanovkou do města Capri a kolem Augustovy zahrady (Giardini di Augosto) se procházíme nad útesy.
Den ukončujeme posledním koupáním v moři.
Úterý
Na letiště jedeme ráno Alibusem, na který stojí jízdenka 5euro. Nasedáme pak do letadla od wizzair a při vzletu vidím přímo do kráteru Vesuvu. Je to mnohem hezčí pohled než byl z místa.
Za hodinu a půl jsme v Praze. Tak zase příště.