V pátek v osm večer se potkáváme s druhým autem lezců na parkovišti Rynoltická před Horním Sedlem.
Stoupáme obtěžkáni materiálem na lezení, jídlem a vodou, každý nese něco. Míjíme obě Smrtky, Dvojče i Libereckou věž a pod Hřebeny potkáváme kamarádku Hanku, která přijde v pletené dece a jako lesní víla nás dovede na výhled, kde už se před naším příjezdem utábořila. Za chvíli se lesem line náš osmihlasný smích, koukáme na hranici s Polskem/Německem a popíjíme medovinu, svařák či pivo.
Ráno nečekaně fouká úplně mrazivý vítr a smrky nám v něm ševelí svými větvemi nad nocovištěm. Přesuneme se k Sokolovi. Vláďa školí celou skupinku, vysvětluje správné techniky slanění a jištění druholezce shora. Martin se mezitím naváže a já ho jistím na Normálce vedoucí přes komín. Nahoře na polici se postupně dobíráme a Vláďa mezitím vytáhne Západní levou spáru V. a pokračuje vzhůru k vrcholové knížce. Roman dobírá další část party a Martin si vybírá Severní hranu V., kam mám za ním trochu problém dolézt. Za mnou jdou Danča a Jani, Roman a pak i Vláďa všichni úspěšně. Pískovcová klasa nám dává zabrat, doplňujeme energii bábovkou a kafem. Vláďa se pak s nadšením hrne do Frýdlantské cesty VII., ale po pár pokusech nechá vedení Martinovi.
Odpoledne konečně semtam vykoukne sluníčko a tak se vydáme k Velké smrtce. Martin si vybere Normálku III. a s Vláďou nám pak shora hodí lano i do Nové zapadní cesty III., lezeme tedy na dvě skupiny za nimi nahoru. Roman odjistí Marťase V., který za námi doleze na závěr a místo úžasu z výhledu pronese nejdřív pár sprostých slov. Na vrcholu se společně ještě dobrou chvíli zdržíme, sdělujeme si dojmy a kocháme se krásou Lužických hor.
Pod Cvičnou skálou nacházíme perfektní nocoviště pro dnešní noc. Je tady ohniště a posezení. Příjemně unavení večeříme a u ohně si alespoň procvičujeme teorii.
Další den je počasí o něco lepší. Přes stavění se všichni vydrápeme na Malou Smrtku a najednou je během toho balení a klábosení už poledne. Rozhodneme se omrknout ještě Krkavčí skály, které jsou asi 20 minut cesty po zelené turistické trase. Dojdeme ke Krkavčímu hnízdu a Vláďa nám všem vytáhne Cestu středem za VI., místo je to opravdu nádherné. Musíme se už ale bohužel vrátit domů.
Balíme a opět obtěžkáni materiálem a spoustou pěkných zážitků navrch se vracíme na parkoviště.
Tak zase příště, skály.